na Blog.cz

Z 94 odevzdaných anketních lístků jich je 89 proti těžbě za územní ekologické limity, pět lidí prostřednictvím ankety veřejnosti vzkázalo, že jsou ochotni jednat s Mosteckou uhelnou (MUS) o prodeji jejich domů a stěhování do nového bydliště. Hlasovací kupon vyšel v mimořádném vydání našich novin, které mostecký deník nechal dopravit do hornojiřetínských domácností. Lístek lidé odevzdávali na úterním Dni s Deníkem, který se uskutečnil před hasičskou zbrojnicí právě v Horním Jiřetíně. Diskutovat hlavně o ohrožení obce a regionu těžbou, nezaměstnaností, prašností a hlukem přišlo v průběhu odpoledne kolem 150 obyvatel. Klidně se podepíšeme Součástí lístku bylo i nepovinné uvedení jména a příjmení hlasujícího a jeho telefonní číslo. Téměř všichni tyto údaje vyplnili, a potvrdili tak, že se za své názory nestydí, ať jsou v jakémkoliv táboře. Na stejnou otázku mohli odpovídat také návštěvníci našich internetových stránek www.mostecky.denik.cz. Tam bylo hlasování vyrovnanější, vyjádřit se ale mohl prakticky kdokoliv z jakéhokoliv místa nejen v České republice. Z 1 895 kliknutí jich 1 074 připadlo na souhlas s pokračující těžbou, 821 hlasů bylo proti. MUS nabídla lidem v Horním Jiřetíně a Černicích finanční vyrovnání, případně odpovídající bydlení v jiné lokalitě. Vedení města s těžaři odmítá komunikovat. Poukazuje na dva roky staré referendum, v němž drtivá většina obyvatel bourání obcí odmítla.

Oldřich Hájek, Jitka Bakovská

Ani jedno město totiž nedůvěřuje informacím Mostecké uhelné, že pokud jsou překračovány limity prachu a hluku, tak jen krátkodobě a místně. Tisková mluvčí Mostecké uhelné Liběna Novotná však uvedla, že podle měření akreditované společnosti k takovému překračování limitů nedochází. "Nechci tím však zpochybňovat měření Českého hydrometeorologického ústavu, každý máme k dispozici určitá čísla. My jsme opakovaně nabízeli Hornímu Jiřetínu, že se domluvíme na společných měřeních, aby byla provedena stejnou metodikou," řekla Novotná s tím, že Horní Jiřetín však dohodu nedodržel. Ohledně společného měření se vyjádřil také místostarosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt. "Takové dohody s Mosteckou uhelnou nenesou ovoce. To už jsme si vyzkoušeli v lednu. Dohodli jsme se na měřeních a pokaždé to dopadlo tak, že výsledkem byla hodnota 39,9 dB, tedy jedna desetina pod limitem," vysvětlil Buřt a dodal, že v posledních dnech je hranice hluku v Horním Jiřetíně neúnosná. "V posledních dnech jsme narychlo sehnali podpisy lidí z Černic a Jiřetína, abychom měli celou věc s nadměrným hlukem podloženou," vedl Buřt. Vzhledem k tomu, že totiž obec neočekává výsledek z jednání s Mosteckou uhelnou, oslovil Horní Jiřetín nezávislého odborníka na měření hluku. Jitka Bakovská

Vedení Mostecké uhelné rozhodlo, že zatím nebude zahájena realizace projektu zpřístupnění zásob hnědého uhlí budoucím generacím, ani nebudou podniknuty žádné konkrétní kroky, vedoucí k vypořádání střetů zájmů mezi těžební společností a obyvateli Horního Jiřetína," uvedla tisková mluvčí MUS Liběna Novotná. Toto prohlášení však nebere ani Horní Jiřetín za vítězství. "Samozřejmě to vnímáme jako pozitivní krok v našem boji, práce ale neskončila," sdělil místostarosta Vladimír Buřt.

To, že těžaři nyní nehodlají těžit s odkazem na to, že se musí vyjádřit vláda, zda uhlí potřebuje či ne, nebere jako jejich kapitulaci. "Už v roce 1994 MUS prohlásila, že ani ekonomicky ani ekologicky neuvažuje o dobývání mimo limity. Dokonce přišel oficiální dopis na obecní úřad v Jiřetíně. A ejhle, za čtyři roky bylo vše jinak," hodnotil současnou situaci místostarosta.
Sama tisková mluvčí MUS Liběna Novotná Deníku potvrdila, že rozhodně zájem o vytěžení uhlí pod oběma obcemi stále trvá. "Uhlí, po kterém je dlouhodobá poptávka i do budoucna zpod Horního Jiřetína, nezmizí," řekla Novotná.
Těžaři také o rok prodloužili nabídku lidem z obou dotyčných obcí ohledně podmínek přesídlení, právě proto, že se nyní realizace projektu odsouvá. "Během zjišťovací fáze se ukázalo, že bez ohledu na výsledky referenda, které ve městě proběhlo v roce 2005, je zhruba 76% majitelů nemovitostí ochotno jednat o podmínkách případného přesídlení, z toho 60% bylo ochotno přistoupit na nabídku společnosti ihned," uvedla Novotná.
Tyto údaje se ale podle starosty Horního Jiřetína Branka Glavici nezakládají na pravdě. "Děláme si svoji vlastní anketu a výsledky se zatím jeví zcela opačně," řekl Deníku Glavica s tím, že výsledky zveřejní zhruba za měsíc a materiál bude k nahlédnutí. A výsledky zjišťovací fáze těžařů zpochybňují i další organizace. "Mostecká uhelná nikdy nijak nedoložila své tvrzení, že místní lidé chtějí své domy prodat," uvedl Petr Holub z Hnutí DUHA.
Mostecká uhelná v současnosti však žádné další kroky k tomu, aby přesvědčila i ostatní obyvatele k odchodu, podnikat nebude.
"Mostecká uhelná jednala v souladu s Horním zákonem, který jí ukládá zajistit přístupnost ložiska v dobývacím prostoru. V dalším postupu jí ale brání vládní usnesení o stanovení územně ekologických limitů z roku 1991, které dosud nebylo zrušeno," vysvětlila Novotná, proč od jednání těžaři odstupují, přestože s nabídkou vypořádání zájmu střetů oslovila obci už loni a nyní musí podle MUS rozhodnout vláda, zda je nutné uhlí vytěžit.
Podle odpůrců těžby je však toto prohlášení MUS zásadní. "Mostecká uhelná přiznala, že územně ekologické limity těžby hnědého uhlí platí a jsou pro její činnost překážkou. Dosud trvala na tom, že Horní zákon je nadřazen usnesení vlády o limitech, a proto je společnost nemusí respektovat," uvedly společně Sdružení Kořeny a Greenpeace s tím, že snahu MUS "přehodit horký brambor" do Strakovy akademie obě neziskové organizace přivítaly - stanovisko vlády k prolomení limitů je dáno jejím programovým prohlášením a je jednoznačně negativní.
Podle tiskového mluvčího Ministerstva průmyslu a obchodu Tomáše Bartovského však těžbě brání právě nevypořádané zájmy. "I kdyby odmítl jen jediný majitel nemovitosti, nemohou těžit," řekl Deníku Bartovský.

Město Horní Jiřetín přivítalo dnešní prohlášení akcionářů MUS, a.s., že nebudou pokračovat ve svých plánech na likvidaci Horního Jiřetína a těžbu za územními limity, jelikož pro ně nenalezli podporu vlády. Jde o zásadní zvrat v několikaletém sporu o zachování územních ekologických limitů těžby, které Horní Jiřetín chrání. Akcionáři důlní společnosti snad konečně pochopili, že další pokusy o jednání ohledně prolomení limitů těžby jsou jen plýtváním penězi i energií.
Mostecká uhelná v dnešní tiskové zprávě navíc poprvé uznala, že zbourání Horního Jiřetína brání usnesení vlády č. 444/1991 o stanovení územních ekologických limitů těžby hnědého uhlí. Právě jeho platnost totiž představitelé důlní společnosti dříve opakovaně zpochybňovali.Úplným vítězstvím však bude až definitivní odpis uhelných zásob pod severočeskými městy a vesnicemi, aby se současná situace nemohla za několik let opakovat. Horní Jiřetín v této souvislosti vítá rozhodnutí Mostecké uhelné ponechat další osud těžby ve velkolomu ČSA na vládě. Právě vláda totiž může vyhovět žádosti měst dosud ležících na ložiscích hnědého uhlí o dokončení odpisu těchto zásob. Ministři by měli uložit svému kolegovi Martinu Římanovi, aby konečně naplnil zmíněné šestnáct let staré usnesení o limitech a odpis zásob bezodkladně zajistil.Velice si ceníme toho, že se vláda postavila za obyvatele Mostecka. Považujeme to za vítězství zdravého rozumu, které nastartuje přirozený rozvoj tohoto desetiletí tvrdě zkoušeného regionu. Ústupem Mostecké uhelné však pro nás věc nekončí. I nadále se budeme snažit prosadit co nejrychlejší odpis zásob uhlí pod Horním Jiřetínem. I nadále budeme bojovat za ochranu našich občanů před hlukem a prachem, jejichž nadlimitními koncentracemi je provoz velkolomu ČSA obtěžuje. Budeme pracovat na zajištění zásobování našeho města teplem z obnovitelných zdrojů. Ale především budeme dělat vše pro to, aby Horní Jiřetín byl příjemným a normálním místem k životu.

Hnutí DUHA vítá rozhodnutí Mostecké uhelné společnosti, že odstoupí od projektu zbourání Horního Jiřetína a Černic na Mostecku, který by vyžadoval vysídlení asi 2000 místních lidí.
Podle ekologické organizace je hlavní příčinou patrně neúspěch MUS v jednání s místními lidmi, kteří odmítají prodat své domy. Hnutí DUHA připomnělo, že:Mostecká uhelná společnost nikdy nijak nedoložila své tvrzení, že místní lidé chtějí své domy prodat. V nedávných komunálních volbách drtivou většinu hlasů ve městě dostali kandidáti, kteří odmítají jakékoli vyjednávání s důlní firmou. Stejně dopadlo i místní referendum.

Vládní strany se v koaliční smlouvě shodly, že velmi nepopulární plán nepodpoří. Několikrát se stejně vyjádřila i ČSSD, včetně předsedy Jiřího Paroubka.

Státní energetická koncepce nepožaduje prolomení tzv. územních ekologických limitů, které chrání zbývající severočeské obce před uhelnými doly. Původní návrh, aby takový bod byl do ní zařazen, ministři v roce 2004 zamítli a změnili.

Mostecká uhelná společnost dnes v tiskové zprávě přiznala, že územně ekologické limity těžby hnědého uhlí platí a jsou pro její činnost překážkou. Dosud trvala na tom, že horní zákon je nadřazen usnesení vlády o limitech, a proto je společnost nemusí respektovat. Sdružení Kořeny a Greenpeace vítají rozhodnutí MUS nerealizovat projekt vystěhování obyvatel Horního Jiřetína, které považují za vítězství místních občanů. Snahu MUS "přehodit horký brambor" do Strakovy akademie obě neziskové organizace přivítaly - stanovisko vlády k prolomení limitů je dáno jejím programovým prohlášením a je jednoznačně negativní. Stejně se navíc v nedávném průzkumu CVVM vyjádřily dvě třetiny občanů a Kořeny ani Greenpeace nevěří, že by vláda názor voličů v této věci jednoduše ignorovala.

Rozhodnutí MUS naznačuje, že si v červnu loňského roku ukousla větší sousto, než byla schopna sníst," říká Jan Rovenský, vedoucí energetické a klimatické kampaně Greenpeace ČR. "Teď zbývá jediné. Odepsat ložisko pod Horním Jiřetínem a dát tak místním lidem záruku, že to v budoucnu pan Tykač nebo někdo jiný nezkusí znovu," upozorňuje Jana Doležalová ze sdružení Kořeny.

Těžba za limity v dole ČSA a případně i v dole Bílina by byla z mnoha důvodů nežádoucí. Znamenala by vážné likvidaci Horního Jiřetína, ohrožení Litvínova a ekologicky cenné údolní nivy u Mariánských Radčic. Vedla by k budování nových uhelných elektráren, které patří ke klíčovým českým zdrojům emisí CO2 a zásadně tak přispívají ke globální změně klimatu.

Místní sdružení Občanské demokratické strany v Litvínově uvítalo rozhodnutí vedení Mostecké uhelné společnosti, kterým zastavilo snahy o prolomení územních limitů těžby, likvidaci města Horní Jiřetín a ohrožení rozvoje města Litvínova. V souladu s názorem naprosté většiny obyvatel obou měst je nutné ukončení těžby hnědého uhlí na hranicích vládou stanovených limitů a odepsání zásob uhlí za těmito limity tak, jak ukládá platné usnesení vlády ČR z roku 1991. Místní sdružení ODS vnímá rozhodnutí vedení MUS jako realistický krok, který byl zásadním způsobem ovlivněn rozhodným odporem místních obyvatel k dalšímu postupu těžby a pevným postojem vlády ČR k této otázce. ODS v Litvínově odmítá snahy o přenášení veškeré odpovědnosti pouze na vládu našeho státu, protože dosavadní vývoj postojů a názorů obyvatel i místní samosprávy jasně ukázal, že zdejší lidé jsou schopni a připraveni s plnou odpovědností hájit svá práva v demokratickém a právním státě. Současně je také zřejmé, že vedení MUS má veškeré podmínky pro přizpůsobení své podnikatelské činnosti platným limitům těžby. Ve spolupráci s místní samosprávou, krajem i vládou může nyní MUS připravit a realizovat takové programy, které budou mít pozitivní dopad na sociální i ekonomický rozvoj regionu.

Jitka Bakovská

reporter.denik.cz

27.6.2007

HORNÍ JIŘETÍN - Možnost popovídat si přímo se zástupci Mostecké uhelné, společnosti, která chce vytěžit uhlí pod Horním Jiřetínem a Černicemi, přilákala na Den s Deníkem mnoho lidí. Přesto, že Mostecká uhelná v den akce svou přítomnost odmítla, Jiřetínské to neodradilo.

Většina občanů však potvrdila, že se jim přístup těžařů v komunikaci s lidmi nelíbí. Poukázali na to, že se těžaři nabízejí, že kdykoliv přijedou k lidem do Jiřetína diskutovat. "Když už konečně tu možnost mluvit přímo s námi mají, tak odmítnou," ozvalo se hned několik hlasů z řad přítomných.
"Opakovaně jsme k jednání a debatě vyzývali zastupitele Horního Jiřetína, vždy s negativní odezvou. Nevidíme nyní důvod k diskuzi v rámci zábavného odpoledne, jak je uvedeno na pozvánce, jde o příliš závažné téma," vysvětlila důvod odmítnutí diskutovat přímo s lidmi tisková mluvčí Mostecké uhelné Liběna Novotná a dodala, že co je nejpodstatnější: s desítkami, vlastně stovkami lidí, kteří byli ochotni jim naslouchat, bavit se o budoucnosti, s nimi průběžně diskutovali a jsou i nyní s řadou z nich v kontaktu.
Ačkoliv většina přítomných si hájila právo zůstat ve svých domovech, i těžaři měli své zastánce, kteří se nebáli říci svůj názor. "Já se nechci stěhovat. Nicméně my těžbě těžko zabráníme. Musím říct, že mi Mostecká uhelná dala slušnou nabídku. Kdo mi zajistí, že mi dají takovou nabídku i za několik let, když vedení odmítá s těžaři komunikovat?" zeptal se místostarosty Vladimíra Buřta Jiří Podojil, který se kvůli uhlí již musel stěhovat. Buřt vysvětlil, že zájmy těžařů a obce jsou natolik rozdílné, že střet zájmu vyřešit nemohou.
Také zastupitel Petr Leichner ze sdružení Dialog, které si získalo voliče tím, že bude s těžaři v kontaktu, aby mohli získávat pro lidi potřebné informace ohledně záměrů těžby a případných podmínek likvidace obce, podotkl, že v současné době je komunikace na mrtvém bodě. "Naposledy jsem mluvil s Liběnou Novotnou před měsícem. To, že nyní mají jakési informační embargo, si myslím, že není nejlepší tah z jejich strany," vyjádřil se Leichner.
Redaktory Deníku opět upozornilo několik občanů, že se dosud nedočkali odpovědi na své dotazy. "Několikrát jsem se snažil dovolat i do jejich centra, pokaždé mi to nikdo nezvedl, neodpověděla mi ani tisková mluvčí," řekl Miloslav Kout. K problému se už dříve Novotná vyjádřila, že jí některé e-maily doručené nejsou. "Na webu je mé telefonní číslo, lidé si mohou ověřit, zda mi byl e-mail doručen."

Jitka Bakovská

Krušnohorské obce jsou proti další těžbě uhlí

Obce a města na Litvínovsku se postavily proti rozšiřování těžby uhlí za hranice dnešních uzávěr, takzvaných limitů. Jejich Svazek obcí regionu Krušných hor, v němž má své zastoupení Horní Jiřetín, Litvínov, Meziboří, Lom, Louka, Klíny, Mariánské Radčice, Hora Svaté Kateřiny, Brandov, Český Jiřetín a Nová Ves v Horách, se připojil k usnesení jednotlivých zastupitelstev, která limity podpořila.
"Odhlasovali jsme, že Svazek většinově souhlasí se zachováním ekologických limitů těžby," uvedl Petr Pakosta, předseda Svazku a místostarosta Hory Svaté Kateřiny. "Jde nám o limity obecně, nejenom o ty chránící Horní Jiřetín a Černice, ale třeba i na dole Bílina, který se má přiblížit k Mariánským Radčicícm, Lomu a Braňanům," dodal.
Podle představitelů Horního Jiřetína, který je spolu se sousedními Černicemi přímo ohrožen snahou o rozšiřování hnědouhelného lomu ČSA, je podpora Svazku cenná především díky tomu, že za ní stojí hlasování jednotlivých zastupitelstev.
"S výjimkou jednoho místa se hlasovalo ve všech zastupitelstvech. Jde tedy o skutečný názor většiny zvolených zastupitelů, a nikoli jen několika jednotlivců, kteří se tváří, že mluví za celou obec," upozornil Vladimír Buřt, místostarosta Horního Jiřetína a jeden z největších odpůrců další těžby. "Pro nás je taková podpora velmi důležitá. Když starosta Jirkova řekl, že je pro prolomení limitů, a tvrdil to za celé město, vyvolalo to obrovskou vlnu zájmu o naše městečko. Jak v médiích, tak u lidí nebo různých sdružení a spolků. Jednoznačně se ukázalo, že zachování limitů je věc, která zajímá mnoho lidí," dodal.
Na jaře začali odboráři z Mostecké uhelné společnosti (MUS) objíždět starosty obcí a měst na Mostecku a Chomutovsku s tím, kolik obyvatel jejich obce je na pokračování těžby závislých. Představili jim svůj pohled na prolomení limitů, který vychází z potřeby zachování pracovních míst pro horníky. Starostové Jirkova, Vysoké Pece a Strupčic poté prohlásili, že s prolomením limitů osobně souhlasí.
"Odhaduji, že MUS živí přímo nebo nepřímo asi třetinu všech obyvatel obce," zdůvodnil svůj postoj Milan Čapek, starosta Vysoké Pece.

Severočeské doly chtějí překročit limity těžby

Severočeské doly s podporou vládní ODS chystají generální útok na limity, které omezují těžbu hnědého uhlí. Půjde-li vše podle jejich plánů, nejpozději na začátku příštího roku osloví vládu s tím, že nic nebrání tomu, aby vkročily do dosud zakázaného území. Alespoň na čáře Libkovice - Mariánské Radčice - Braňany.
Vládní programové prohlášení sice jednoznačně zakotvilo nepřekročitelnost hranice, nicméně ministr průmyslu Martin Říman se netají tím, že není limit jako limit.
Tedy - kvůli rozšíření těžby v Severočeských dolech by se nemusely bourat vesnice. Důl Bílina by se k některým obcím přiblížil jen na »bezpečnou« vzdálenost. A to je jiná situace, než v jaké je Mostecká uhelná. Ta také chce rozšiřovat těžbu, jenže jí stojí v cestě obydlené území.

Ani u Severočeských dolů tak docela neplatí, že by se vlamovaly na území nikoho. Holá planina zbyla už jen po obci Libkovice, o jejíž bourání kvůli těžbě se doslova bojovalo na začátku devadesátých let. A díky tomu vznikly i limity.
Pod Libkovicemi leží miliony tun uhlí a o ty nyní jde především. Kdysi se tu hnědé uhlí těžilo hlubinně, dnes by se Severočeské doly chtěly k uhlí dostat z povrchu.
Těžbu však chtějí rozšířit i dalším směrem. Tak vyjednávají s místními obcemi, které by v takovém případě měly doly na dohled. Braňany, Mariánské Radčice a Lom se zatím příliš vstřícně netváří.
»Tohle se nás dotýká opravdu hodně a prolomení limitů se nám nelíbí. Čekáme na výsledky studie o množství prachu a hluku v obci,« říká starostka obce Mariánské Radčice Vlasta Tůmová (KSČM). A podobně mluví i starosta Braňan Vlastimil Krupka, kterého do křesla starosty také vynesli komunisté. Josef Neték, starosta Lomu a také komunista, je ještě jednoznačnější: »Zastupitelstvo s těžbou a prolomením limitů nesouhlasí. Stanovisko jsme zaslali ministerstvu životního prostředí.«
Obce se obávají prachu a hluku a jsou rozhodnuty - pokud by vláda rozšíření těžby povolila - požadovat kompenzace.

Severočeské doly by chtěly na dotčeném území vytěžit 120 milionů tun uhlí a za to jsou ochotny leccos slíbit. »Zásoby, které tam leží, jsou ale mnohem vyšší. V zemi by zůstalo dalších 400 milionů tun, a na ty by nikdo ruku nevztáhl. To, že by těžba nepokračovala, by mohl zaručit i zákon,« říká šéf Severočeských dolů Jan Demjanovič.
Prolomením limitů by se Severočeským dolům, které plně ovládá polostátní energetický kolos ČEZ, prodloužila těžba až do roku 2050. Vytěžení 120 milionů tun uhlí by při dnešních cenách znamenalo zisk zhruba 40 milionů korun.
Vedení Severočeských dolů ale musí vyřešit i další problémy. Pozemky, pod kterými uhlí leží, mají různé vlastníky, například i Mosteckou uhelnou. A s nimi je potřeba se dohodnout. V případě Mostecké uhelné to zřejmě problém nebude. »Jsme rádi, že se tomu projektu začali věnovat, posun v limitech je i v našem zájmu,« říká spolumajitel Mostecké uhelné Petr Pudil. Nevylučuje přitom, že státní uhelná firma má šanci na úspěch. Respektive si nedovede představit, jak by se vyvíjela česká energetika, kdyby Severočeské doly projekt neprosadily.
»I když se jim těžit za limity podaří, bude situace na trhu s hnědým uhlím vzhledem k rostoucí poptávce napjatá. Ale kdyby těžit nemohli, tak už vůbec nevím, jak by se to řešilo,« uvedl Pudil.
Mostecké uhelné limity těžby brání v rozletu ještě více než Severočeským dolům. A tak i ona vyjednává především s obcemi. Jenže - obyvatelé Horního Jiřetína a Černic už dlouhou dobu proti proboření hranic, které jejich vesnice chrání, aktivně vystupují, brání se místními referendy. Museli by se totiž stěhovat, jejich obce by padly.
Pudil tvrdí, že jednání nejsou bezvýsledná. »Výsledky pro nás vycházejí docela příznivě. Větší polovina lidí je ochotna o prodeji svých pozemků jednat, postoj té druhé poloviny záleží na tom, jak se k problému postaví stát. Určitě by mělo význam, kdyby řekl, že těžba je v celospolečenském zájmu,« soudí.

Proti zájmům hnědouhelných dolů tvrdě stojí zelení. Ti kabinet přiměli, aby se vláda zavázala k zachování limitů, ministerstvo životního prostředí vedené šéfem strany zelených Bursíkem již jednou plány Severočeských dolů zamítlo.
Nicméně pokud by se plány Severočeských dolů skutečně dostaly až na vládní stůl, mohlo by hlasování dopadnout v jejich prospěch. Bursík ne vždy vyhrává. To ukázal jeho spor s Římanem o to, zda Praha zažaluje Brusel kvůli tomu, že Česku seškrtal požadované množství emisních povolenek. Ministři ODS ministry Strany zelených prostě přehlasovali.

V obcích řekli: Zbořte jiné obce

LIDÉ ŽIJÍ NA UHLÍ. Boj o prolomení limitů přitvrzuje. Odboráři Mostecké uhelné společnosti objíždějí radnice obcí, v nichž žijí horníci, a varují před útlumem těžby a propouštěním. Chtějí od místních politiků zastání a souhlas pro případné prolomení limitů, jež platí od roku 1991.

Most - Pro prolomení limitů těžby uhlí na Mostecku, které by znamenalo likvidaci obcí Horní Jiřetín a Černice, se vyslovili další dva starostové obcí ležících v blízkosti velkolomů - Vysoké Pece a Strupčic.
"Ze strany obcí, které se takto ve prospěch těžařů vyjadřují, je to neskutečné sobectví. Já si neumím představit, že kdyby to MUS otočila třeba na Strupčice a chtěla je zbořit, že bych zvednul ruku pro jejich likvidaci," reagoval včera na novou zprávu místostarosta Horního Jiřetína a odpůrce prolomení limitů Vladimír Buřt. "U těchto obcí to ale není nic nového ani překvapivého. Když se loni projednával koncept územního plánu, tak se vedení také vyjádřila pro prolomení limitů," dodal Buřt.
Starosta Vysoké Pece Milan Čapek se ale takovým výtkám brání: "Já jen říkám svůj názor, o kterém můžeme debatovat," uvádí.
Ve Vysoké Peci žije přes 850 lidí, jen 41 z nich zaměstnává Mostecká uhelná. Obdobné je to ve Strupčicíh. Právě Mostecká uhelná chce rozšířit svůj důl ČSA, už dlouho chce domy v Jiřetíně a Černicích zbořit. Nabízí obyvatelům vykoupení. "I další podnikatelské sféry jsou na MUSku navázány. Jde o autodopravu, zámečnictví, poradenství, úklid, různé velkoobchody. Odhaduji, že MUS živí přímo nebo nepřímo asi třetinu všech obyvatel obce," říká Čapek. Rozšíření těžby si podle něj přeje asi 60 procent místních.
"Myslím si, že je nesmysl argumentovat pro změnu limitů tím, že čtyřicet lidí z obce dělá na šachtě. Kvůli tomu chtějí souhlasit se zbouráním obce, kde bydlí dva tisíce lidí, kde je 600 pracovních míst a kde je poslední cenná lokalita v Podkrušnohoří v této oblasti?" oponuje Buřt.

Podle odborového předáka MUS Vlastimila Waice mají také představitelé obcí, které nejsou přímo ohroženy pokračující těžbou, znát případné dopady útlumu těžby. Práci by mohlo do deseti let ztratit až 8 000 horníků. "Jsou tu dva možné závěry - v případě prolomení je tu konkrétní nabídka ze strany MUS pro občany Horního Jiřetína a Černic. Pokud se neprolomí, nastane vakuum v tom, co bude s regionem. My se jako odbory ptáme, co bude se zaměstnanci MUS. Spočetli jsme zaměstnance bydlící v jednotlivých obcích a městech v okolí dolů a starostům objasňujeme, jaký to může mít sociální dopad na jejich obyvatele," říká k nejnovější aktivitě odborářůWaic.
Pokračující těžba by znamenala přímou likvidaci Horního Jiřetína a Černic. "Dopady těžby se hypoteticky týkají Litvínova, mluví se o prašnosti a podobně. Pak jsou další obce, kterých se dotkne to, že se těžit nebude. Tedy ty, kde bydlí naši zaměstnanci, ohrožení ztrátou práce," upřesňuje šéf odborů MUS.
Po jednání v Litvínově, Jirkově, Vysoké Peci a Strupčicích se nyní připravuje schůzka s představiteli Mostu, následovat bude Chomutov. "To jsou obce, kde podíl našich zaměstnanců je až deset procent ekonomicky aktivního obyvatelstva. Horní Jiřetín a Černice s námi odmítly jednat," shrnulWaic.

Radnice ve Vysoké Peci nyní dostává od Mostecké uhelné 40 tisíc korun ročně za to, že zlomek velkolomu leží na katastru obce. "Sice jde o směšné peníze, ale o ty přijdeme, pokud se limity prolomí. Těžba by se totiž od naší obce vzdálila, těžilo by se na druhou stranu," uvedl starosta Čapek. "Tady je vidět, že kvůli penězům nechci těžbu rozšiřovat," poznamenal.
Nicméně pokud se limity prolomí, obec na tom vydělá. Developeři těžební společnosti totiž uvažují, že právě do Vysoké Pece by se přestěhovali obyvatelé z Horního Jiřetína a Černic, jejichž domy by těžaři nechali strhnout. A čím více obyvatel bude Vysoká Pec mít, tím víc peněz dostane radnice do obecní kasy.
Ve Vysoké Peci přitom žije už několik desítek lidí, kteří si za totality prožili to, co nyní hrozí lidem v Horním Jiřetíně a Černicích. Přestěhovali se sem z Albrechtic nebo Dolního Jiřetína, tedy z obcí, které byly srovnány se zemí kvůli uhlí.
"Oni žijí vtom, že velkolomy jdou směrem od nich, a tudíž jim nic nehrozí. Ovšem to se o nás říkalo patnáct let také. Myslím, že žijí v omylu, když si myslí, že jim dá pak každý pokoj, když se zbourá vesnice někde na druhém konci šachty," míní Buřt a dodává: "Pokud tolik stojí o to, aby jejich lidi měli na šachtě práci, můžou požádat těžaře, aby těžili u nich. Tady jsou desítky obcí na uhlí a na chráněném ložiskovém území." Starostové Vysoké Pece a Strupčic stejně jako odboráři MUS poukazují na to, že stát bude další uhlí strategicky potřebovat. To má jasně definovat energetická koncepce. "Oldřich Vojíř se jako šéf hospodářského výboru parlamentu vyjádřil na Hospodářské a sociální radě Mostecka zřetelně. Prohlásil, že energetická koncepce je platná a vyhovuje. Nebude-li nová, platí stávající," uvedlWaic.
S tím nesouhlasí Buřt: "Energetická koncepce je blábol, který zpracoval lobbista šachet pan Pecina. Teď se přepracovává a bude naprosto odlišná. Tady je prostě potřeba s dolováním jednou přestat, tak jak vláda v roce 1991 rozhodla."

Kdo je proti těžbě Horní Jiřetín a Černice. Drtivá většina obyvatel Horního Jiřetína a Černic se v referendu 25. února 2005 vyjádřila za zachování limitů těžby hnědého uhlí v regionu. Pokud by byla hranice zrušena, místním by hrozilo, že přijdou o své domovy a budou se muset stěhovat jinam. Litvínov. Skoro 95 procent obyvatel Litvínova hlasovalo 1. 12. 2006 v referendu také proti rozšiřování těžby, která by se přiblížila k městu. Referendum však nebylo pro vedení města závazné, protože hlasovalo jen 38 procent lidí. Aby bylo platné, musela by volit alespoň polovina obyvatel. Vedení měst nicméně názor hlasujících přijalo a přiklonila na stranu odpůrců těžby. Kdo je pro těžbu Mostecká uhelná společnost. Odboráři těžební společnosti tvrdí, že pokud se limity neprolomí, a těžba tudíž nebude pokračovat, přijde do dvou let o práci asi 400 zaměstnanců MUS, do deseti let i několik tisíc lidí. Jirkov, Vysoká Pec a Strupčice. Pro těžbu se předminulý týden vyslovilo i vedení Jirkova a nyní také starostové Strupčic a Vysoké Pece. Důvodem je hrozba nezaměstnanosti. V MUS pracuje zhruba tisíc Jirkovanů, těžaři živí také spoustu lidí ve Vysoké Peci a Strupčicích.

Před sochou svatého Jiří z roku 1621 se konala historicky první oslava, která měla i duchovní rozměr. Na počest této vzácné památky, která původně stála v Dolním Jiřetíně, se sešli jak představitelé města Horní Jiřetín, ale také administrátor hornojiřetínské farnosti P.Czerny.

Pro zajímavost, socha byla v sedmdesátých letech minulého století přestěhována do parku u litvínovského kostela, kde utrpěla značné ztráty, po několikaletém dopisování a žádostí se podařilo v roce 2005 získat sv.Jiří zpět a najít mu nové důstojné místo v Horské ulici mezi nově zrekonstruovanými domy. Socha musela v Dolním Jiřetíně ustoupit postupující těžbě, přejme této vzácné památce, aby zde našla nový domov, bez dalšího stěhování.

Jako další část těchto oslav bylo vyhlášení významných občanů našeho města za prezentaci, přínos a další významné činy. Plakety jako poctu za prezentaci Horního Jiřetín byly předány p.Foblové, za obětavou celoživotní práci s dětmi, které vedla v oddílech gymnastiky, ale také p.Štýbrovi im memoriam, který se ve vedení obce vždy snažil hájit zájmy pro zachování a další rozkvět našeho města. Plaketu převzala p.Štýbrová.

Upřímně blahopřejeme !

Další program se skládal z přehlídky soubojů rytířů, soutěží dětí např. o největší meč, nejhezčí obrázky, ale také po přesunu na hřiště čekalo na děti překvapení - skákací nafukovací žirafa.

Celou atmosféru provázela živá hudba a pěkné slunečné počasí.

A protože se to všem líbilo, tak si to za rok zopakujeme !